Jednej dokud můžeš

„A začali se jeden jako druhý vymlouvat.“ Lukáš 14:18

Ježíš vyprávěl příběh o muži, který se chystal uspořádat hostinu a pozval několik hostů. Poslechni si některé z omluv, proč pozvaní nemohli přijít. „Koupil jsem pole…“ (Lukáš 14:18). „Koupil jsem pět párů volů…“ (Lukáš 14:19). „Oženil jsem se…“ (Lukáš 14:20). A tak hostitel řekl: „Nikdo z těch mužů, kteří byli pozváni, neokusí mé večeře“ (Lukáš 14:24).
Možná si myslíš, že jsi jiný, že máš dobrý důvod, proč říct Bohu ne. Stojí ale ten důvod za to, aby ses minul se svým osudem? Když k tobě Bůh mluví, je to okamžik pravdy! V tom momentu buď učiníš závazek, nebo najdeš výmluvu. Tehdy a tam rozhoduješ o svém osudu! Co po tobě Bůh žádá? Co způsobuje, že váháš? Strach ze selhání? Strach z kritiky? Strach obvykle přichází převlečený za výmluvu. A vždy, když váháš nebo se stáhneš, pokládáš další cihlu na zeď, která ti nakonec zabrání v dosažení cíle, který pro tebe Bůh připravil.
Spisovatel John Mason řekl: „Příležitost se často ztratí v rozvažování.“ Takže jestli ti Bůh říká, abys něco udělal, chytni se ho za ruku a ve víře vykroč. Nemůžeš ovládnout směr větru, ale z Boží milosti můžeš seřídit plachty tak, aby tě dopravily tam, kam se potřebuješ dostat. Velký pedagog a vědec George Washington Carver řekl: „Devadesát devět procent selhání zažívají lidé zvyklí se vymlouvat.“ Zapamatuj si, že příležitost je host – nepředpokládej, že zítra přijde znovu. Teď je ten čas, tak se pohni, dokud jsou dveře otevřené.

Přetištěno z časopisu Slovo pro každý den se svolením vydavatele