Neboj se!

„Proč jste tak ustrašení? Ještě nemáte víru?“ Marek 4:40

Všimni si, jak učedníci reagovali na bouři na Galilejském moři, a přemýšlej, jestli některé z těch rysů nepoznáváš také u sebe:
1) Strach v nás vyvolává pochyby o Boží péči. Učedníci se Ježíše zeptali: „Mistře, tobě je jedno, že zahyneme?“ (Marek 4:38). Neptali se na jeho moc: „Můžeš tu bouři utišit?“ Ani se neptali na jeho vnímání: „Všiml sis té bouře?“ Neptali se ani na jeho znalosti: „Máš nějaké zkušenosti s bouřemi?“ Místo toho vyjádřili pochybnosti o jeho charakteru: „Tebe to nezajímá?“ Pokud to dopustíš, strach nahlodá tvou důvěru v Boží lásku a způsobí, že zapomeneš na Boží věrnost.
2) Strach nás vede ke snaze ovládat. Ježíš spal, takže ho učedníci probudili a řekli: „Rychle něco udělej!“ Když si uvědomíme, že ztrácíme kontrolu, přichází strach. Pokud se bojíme, začneme se zaměřovat na některé součásti života, které můžeme řídit, např. na způsob stravování, práci, pořádek doma nebo často i na lidi. Čím nejistěji se cítíme, tím větší máme sklony ovládat.
3) Strach způsobuje zapomnětlivost. V Bibli čteme: „… i vyhnal duchy svým slovem a všechny nemocné uzdravil…“ (Matouš 8:16). Tomu říkám výsledek! Strach ale způsobuje duchovní ztrátu paměti a my zapomínáme, co už Ježíš udělal a jak dobrý k nám byl.
Jak Ježíš reagoval? „Proč jste tak ustrašení? Ještě nemáte víru?“ (Marek 4:40). Víra neodstraňuje strach, ona ho umlčuje, zbavuje ho moci a přitahuje nás blíž k Bohu. Když se toto stane, věci se začnou měnit k lepšímu.

Převzato z časopisu Slovo pro každý den se svolením vydavatele